EP Sonico – report

Report z EP poslal náš zahraniční zpravodaj Jarda Pochtiol:

“O víkendu se jel v italském Sonicu poslední, třetí závod letošního seriálu Evropského poháru v biketrialu. Po zrušení závodu MČR UCI, který se měl jet ve stejném termínu, jsme zvolili poslední možnost zazávodit si před odjezdem na letošní mistrovství světa v Odeně.

Na cestu jsme vyrazili v sobotu ve 4 hodiny ráno a do Sonica jsme dorazili po bezproblémové jízdě v 16 hodin. Počasí bylo celou cestu stejné jako u nás, tedy vedro, ale klimatizace “fachčila”, tak se to dalo vydržet.

Po příjezdu na místo jsme se ještě stihli zaregistrovat a ubytovat na místním hřišti. Účastníci MS 2012 si jistě vzpomenou, tenkrát se jelo ve stejné lokalitě. V podvečer závodu byl slavnostní nástup všech zúčastněných. Po vyslechnutí projevů (obsahem nemohu posloužit) všech ” x-presidento” (kdy x znamená číslovku) jsme zhlédli ukázku mistra světa ve freestyle fotbalu. Poté následoval raut. Marek a kluci z Anglie si ještě stihli prohlédnout trať.

Druhý den v neděli v 10 hodin odstartoval první jezdec, Marek vyjel na trať v půl jedenácté. Závod se jel na dvě kola po 7 sekcích. Od samého rána bylo teplo, slunce se snažilo a to ještě víc umocňovalo obtížnost pěkných, ale dlouhých sekcí. Ještě že byly v lese, jen jedna, poslední, umělá byla na volném prostranství.

K samotnému závodu Marka. Nezačal dobře. Hned v první sekci při doskoku jsme zaslechli zasyčení a s defektem předního kola dojel do cíle s 1 trestným bodem. Druhá sekce v pohodě, třetí sekce znovu zasyčení a pro změnu bylo prázdné zadní kolo. S tím se dojet nedalo a na konto si připsal 5 trestných bodů. Zbytek závodu už jel bez problémů. Připisoval občas nějaké zbytečné body, ale na to jsme si u Marka už zvykli. Adam Morewood jel dobře, mezi sebou si to rozdávali Marek a Mateo Golfarini z Itálie. Oba jeli shodně a měla rozhodnout poslední sekce. Golfarini však při posledním seskoku přetrhl pásku, Marek se jistil 1 trestným bodem a závod byl rozhodnut.

Ještě malé zhodnocení závodu. Účast komentuje ve svém příspěvku společně s výsledky Radek Janka. Co se týče samotného závodu. Tratě byly obtížné, dost dlouhé, ale stíhalo se. Slabinou byli opět rozhodčí, ale to nemá cenu rozebírat.

Vyhlášení bylo naplánováno na půl sedmé večer. I když poslední jezdec dojel do cíle před šestnáctou hodinou, italští pořadatelé striktně dodržovali stanovený harmonogram (v těchto končinách věc neobvyklá). Všichni jsme čekali v úmorném vedru na stanovenou hodinu. Opět jsme si vyslechli projevy “x presidento” přerušované poplácáváním po ramenou a zatleskali všem oceněným jezdcům. Vyhlášení bylo pro jezdce pěkné, důstojné a líbivé. Po tomto slavnostním aktu jsme nasedli do auta, zahřmělo, zablýskalo se a Sonico jsme opouštěli v lijáku, kdy stěrače nestíhaly.”

Za sebe ještě doplním – opravdu škoda nízké účasti jezdců (37 jezdců), protože sekce vypadají na fotkách skvěle a jestliže dokonce i Jarda Pochtiol pochválil ceremoniál vyhlášení vítězů :-), znamená to, že se Italům podařilo zase posunout laťku nahoru. Snad se tedy v příštím roce podaří přesvědčit biketrialovou obec, že Evropský pohár stálé má co nabídnout a pořadatelé nebudou muset před každým závodem doslova škemrat mezi jezdci, aby přijeli a na závodě nebyli jenom takoví srdcaři, jako Marek Pochtiol.