Poprvé na závodech

S blížícím se termínem zimního závodu dáváme na web starší článek z Biketrialové revue (vyšel v čísle 8 v dubnu 2014, aktualizovali jsme jej dle současných pravidel). Stejně jako tehdy i letos čeká mnohé jezdce jejich “poprvé” a následující text je určen hlavně jim.

Na podzim jste se přihlásili do biketrialového klubu a začali pilně trénovat. Dokud to šlo, tak venku v terénu, zimu jste prožili někde v hale na umělých překážkách a na jaře cítíte, že už vám biketrial docela jde a rádi byste vyzkoušeli nějaký ten závod. Jak probíhá a co všechno vás na vašem prvním závodě čeká, se pokusíme shrnout v následujícím článku. Vychází ze soutěží federace BIU, ale závody pod Českým svazem cyklistiky probíhají velmi podobně. Na případné rozdíly upozorníme v textu.

Kdy se konají nejbližší závody

Termíny závodů v biketrialu (“BIU”) jsou zveřejněny v kalendáři, který schvaluje a zveřejňuje Sportovní komise biketrialu na oficiálním webu www.biketrial.cz. Kalendář obsahuje hlavně závody zařazené do seriálu MČR / PČR, ale existují i takzvané „volné“ závody. Ty stojí mimo seriál a upoutávky na ně najdete nejspíš opět na internetu, na facebooku nebo třeba v Biketrialové revue. Svůj kalendář mají samozřejmě i závody v cyklotrialu (“UCI”) pořádané pod Českým svazem cyklistiky a najdete jej na www.youthgames.cz nebo  www.cyklotrial.cz. Společný kalendář vzhledem k vzájemné rivalitě obou federací na oficiálních stránkách ani jedné z nich nenajdete, ale například zde na webu ano. Každý závod by měl mít své propozice (v BIU bývají tradičně nazývané „zvláštní ustanovení“, ale nic „zvláštního“ v tom nehledejte), kde je uvedeno, kdy a kde se závod koná, jak a komu se přihlásit (většinou v den závodu na místě), kolik bude mít sekcí, jakou musíte mít licenci a kolik stojí startovné. To jsou všechno důležité informace.

Pátek před závodem

Závody se konají zpravidla v sobotu, ale pro vás by měla příprava začít už v pátek. Přečtěte si v propozicích, v kolik hodin končí registrace (v BIU nazývaná „formální a technická přejímka“) pro vaši kategorii – tedy kdy nejpozději musíte být na místě závodu. Podívejte se do automapy, kudy se tam jede a jak dlouho trvá cesta, přidejte půl hodiny rezervy a podle toho si nařiďte budíka. Vyrážíte-li brzy ráno a nejste zrovna typ skřivan, nachystejte si věci s sebou už večer: kolo, helmu, chrániče, rukavice, boty, oblečení, nářadí, pumpu, lepení, náhradní duši, jídlo, pití, rychlé energetické zdroje (cukr, sladkosti, gely a podobně), peníze a závodní licenci. Pokud je vyžadována licence a vy celoroční licenci vystavenou nemáte, můžete na závodech zažádat před startem o vystavení licence jednorázové. A běžte včas spát, hlavně jezdci.

Sobota ráno

Zvonění budíku, rychlá snídaně, v duchu odříkat seznam věcí (Kolo? Mám. Helmu? Mám. Licenci? Mám. Jezdce? Jejda, Honzo! Rychle vstávej, jedeme!) a vyrážíte na cestu. Posledních pár set metrů příjezdu na závodiště bývá obvykle označeno navigačními šipkami nebo plakáty, často vás na konci čeká polní cesta a posečená louka jako parkoviště. Nejprve je potřeba se přihlásit k závodu – zaregistrovat se a zaplatit startovné. Pokud žádáte o jednorázovou licenci, dostanete k vyplnění jednoduchý formulář. Toto všechno probíhá u časomíry. Druhým krokem je technická přejímka kola (pouze na závodech BIU, na soutěžích UCI se technický stav nekontroluje). Technický komisař zkontroluje vaše kolo, zejména se zaměří na funkčnost brzd, dotažení hlavy, klik, nábojů, napnutí řetězu a uvolněné špice ve výpletu. Často opomíjenou závadou jsou chybějící špunty v koncích řidítek, ty jsou hodně důležité pro bezpečnost v případě pádu. Pokud je kolo v pořádku, dostane nálepku a můžete s ním do závodu. V opačném případě nezbývá, než se pokusit závady narychlo spravit.

Podívejte se na nástěnce u časomíry, v kolik hodin startujete a jestli nedošlo k nějakým změnám v propozicích, které jste si měli včera přečíst doma – třeba k úpravě počtu sekcí, času na soutěž a podobně. Podívejte se, které sekce (čísla) jedete. Pokud máte napsaná čísla 11 až 17, tak skutečně vaší první sekcí je 11 a nikoliv 1! Nasvačte se. Pokud máte dostatečnou časovou rezervu do startu, vydejte se na prohlídku tratí – když už čas není, prohlédnete si je až v průběhu závodu.

Je odstartováno

Start bývá v posledních letech hromadný, časoměřič v tento okamžik rozdá jezdcům bodovací karty a můžete vyrazit na trať. Dříve se musely sekce jezdit pořadě, dnes se obvykle preferuje volné pořadí – nic vám nebrání jet nejprve sekci číslo 16 (protože se vám zdá nejlehčí), pak 11 (protože tam zrovna není žádná fronta) a pak 14… Každá sekce má začátek. Obvykle je u něj číslo sekce, dále tabulka „Z“ a také startovací zóna – chlíveček z pásky o rozměru asi 1×2,5 metru. Do této zóny smí jen jezdec s kolem, který se chystá vjet do sekce. Ostatní se musí řadit do fronty před zónou. Ve frontě musí stát jezdec i s kolem, nemůže mu někdo jen tak držet místo. Většinou ale jezdci položí kola do fronty a jdou si prohlédnout sekci. Tu si můžete procházet, jak dlouho chcete, jen pokud vás rozhodčí požádá, abyste uvolnili sekci, musíte odejít za pásku, aby mohl jet jezdec, který se připravil v zóně. Projděte si, kudy pojedete – v sekci je barevné značení pro více kategorií současně. Nejste-li si jisti trasou, zeptejte se rozhodčího. Nestojí-li ve frontě před vámi žádní jezdci a vy chcete jet, můžete se posunout do startovní zóny. Odevzdáte rozhodčímu bodovací kartu a jakmile řekne „můžeš jet“, je na vás, kdy se rozhodnete přejet předním kolem přes startovní pásku – od tohoto okamžiku vám běží čas 2 minuty, které na průjezd sekcí máte. Pokud jste v prvním kole, můžete v sekci zůstat a zkoušet si ji do vypršení časového limitu, i když už máte pět trestných bodů. Ve druhém kole ale po dosažení pěti bodů musíte ihned opustit sekci. Body vám rozhodčí zaznačí do karty (zkontrolujte si, jestli správně – všichni jsme jen lidé) a můžete jít na další kontrolní úsek. Jakmile máte projety všechny sekce prvního kola, vrátíte se na časomíru, odevzdáte bodovací kartu a dostanete čistou na druhé kolo.

Máte dojeto

Po druhém kole (nebo třetím, pokud se závody jedou na tři kola) pro vás závod končí. Je čas na jídlo, odpočinek a čekání na výsledky, případně sledování výkonů na tratích ostatních jezdců. Pokud se z nějakého důvodu (technická závada, zranění nebo jiné) rozhodnete závod vzdát, oznamte to na časomíře. Když odjete domů bez ohlášení, je to pro rozhodčí komplikace – všichni čekají, že jste ještě na trati.

Výsledky jsou vyvěšeny zpravidla do půl hodiny po dojezdu posledního jezdce. Pokud se náhodou stalo, že i přes vaši usilovnou tréninkovou přípravu nejste na stupních vítězů, neodjíždějte domů – soupeři si zaslouží váš potlesk, vždyť byli lepší než vy! Po vyhlášení a předání cen zbývá už jen poslední část závodu – cesta domů. Opatrně, máte za sebou náročný den plný napětí a i těch pár kilometrů, které jste nachodili, dokáže unavit. Není kam spěchat, hlavně dobře dojet.

Poznámky:

Označení “BIU” je zde zjednodušeně použito pro biketrialové závody. Ve skutečnosti soutěže v České republice neorganizuje přímo mezinárodní federace BIU, ale její národní zastoupení – Česká motocyklová federace (ČMF).

Označení “UCI” je v tomto textu také použito pro cyklotrial nesprávně pro zjednodušení, ani federace UCI u nás osobně nic neorganizuje, závody dle jejích pravidel jsou v ČR pořádány Českým svazem cyklistiky (ČSC).