Val di Sole: Mladí muži na létajících strojích

vds0Tečku za mistrovstvím světa udělali jezdci na horských kolech. Jména obou vítězů, Nicolase Valléeho v juniorech a Jacka Carthyho v elitě, nejsou tak velkým překvapením jako to, s jakým bodovým rozdílem oba vítězové své soupeře porazili.

Kategorie junior 26″

Že je Vallée letos ve formě, ukázal už v pátečním finále dvacetipalcových kol. Ve své domovské kategorii 26″ pak nedal soupeřům žádnou šanci. V prvním finálovém kole sice nasbíral tři trestné body, ale druhé už zajel zcela nekompromisně zcela čistě. Ne nadarmo má jedna z fotografií Marca Patriziho (k němu se ještě vrátím dále v textu) z Nicolasovy jízdy titulek “Mladý trialový bůh letící oblohou”. Vallée letos oslavil osmnáctiny a od příští sezony jej tedy budeme již vídat mezi elitou.

Kategorie elite 26″

Také v elitní kategorii vyhrála mladá krev. Dvacetiletý Jack Carthy suverénně zvítězil s devíti trestnými body, o deset let starší Gilles Coustellier s 25 TB skončil stříbrný a třetí místo obsadil s ještě jedním trestným bodem navíc a ještě o další tři roky starší Kenny Belaey.

Fotografové versus rozhodčí

Kdo sledoval dění ve Val di Sole pouze virtuálně prostřednictvím internetu, tomu nemohla uniknout rychlost, s jakou byly k dispozici nejen on-line výsledky (na “live results” jsme si již všichni zvykli), ale také fotografie a videa. V rozmezí pár minut po dojezdu finalistů visely na webu krátké videosestřihy vítězného jezdce, jen o chvíli později následovala fotogalerie s výběrem toho nejlepšího, co se před chvíli na tratích odehrávalo.

Tento super servis je prací početného týmu lidí. Akreditované fotografy v červených a žlutých vestách “PHOTO” nelze v sekcích přehlédnout – současně pro ně ale platí přísná pravidla. Červený má právo vyhodit žlutého, když mu leze do záběru a rozhodčí má právo vyhodit všechny, když zavazejí jezdci. Úkolem fotografů není nic jiného, než fotografovat. Jakmile mají plnou paměťovou kartu, odevzdají ji asistentovi a ten s ní upaluje do tiskového střediska. Tam si ji vezme editor, projede těch několik set záběrů – a ty, které jej zaujmou, koupí. Jak s nimi dál UCI naloží už není věcí autora snímku. Pro nás, “virtuální diváky”, je podstatné to, že do půl hodiny po skončení závodu si můžeme prohlédnout dvacet až třicet snímků špičkové kvality – jako třeba výběr finále žen nebo juniorů 26.

Mezi všemi těmito profíky nelze přehlédnout Marca Patriziho, který ověšen dvěmi zrcadlovkami a v červené vestě hlavního fotografa je inventářem všech světových pohárů a nemohl samozřejmě chybět ani na MS. Protože se většina sekcí motala kolem říčky a potoka, dovybavil se ještě vysokými gumáky (pro Pražany: holínkami) a neúnavně hledal, voda – nevoda, mezi všemi těmi tisíckrát viděnými bokovkami, skoky a pády nové, neotřelé a výtvarně zajímavé záběry. Mě zaujal třeba tento s Janine Jungfels. Kromě toho je také Marco Patrizi jedním z autorů sekcí, na kterých se ve Val di Sole závodilo – zkrátka člověk širokého záběru (a tím nemyslím jen jeho širokoúhlý objektiv).

V ostrém kontrastu k práci fotografického týmu byly podle informací od členů české reprezentace ve Val di Sole výkony týmu rozhodčích. Nejednotnost v posuzování, neznalost aktuální verze pravidel – to je bohužel hlavní nedostatek letošního MS. Tím druhým je nízká účast diváků. Lokace šampionátu do horského střediska sice má svou logiku z hlediska ostatních disciplín (kromě trialu se ve Val di Sole soutěžilo i v downhillu a fourcrossu), ale jinak v letní mimosezoně v městečku, které žije především z lyžařů, prostě na závody nemá kdo přijít.

Výsledky sobotních finále 26″

Příspěvek byl publikován v rubrice UCI. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *