Po více než měsíc trvající pauze pokračovalo o víkendu i mistrovství republiky v biketrialu. Druhá soutěž seriálu proběhla v Karlově pod Pradědem, ze kterého v loňském roce mnozí jezdci odjížděli se smíšenými pocity. Na jedné straně výborné klasické biketrialové terény srovnatelné s Březovou nebo Blanskem, na druhé straně jich ale lokalita nenabízí tolik, aby se tam vešlo pohodlně patnáct sekcí. Celkový dojem vloni umocnil silný déšť, který soutěž značně komplikoval. Ten se letos závodu vyhnul a Karlov tak proběhl v sice chladném, ale slunečném počasí.
Pás bouřek, který se hnal přes republiku v sobotu odpoledne (naštěstí jen okrajově jsme se s ním potkali ve Žďáru, naplno zasáhl Krakow a zahrádku máme doma také pořádně zalitou) byl již dávno pryč a loňský scénář se tak neopakoval – alespoň co se počasí týká. Sekce byly opět postaveny na skalnatém svahu nad chatou Edison. Stejně jako vloni se pásky prvních pěti velkých a čtyř malých sekcích doslova proplétaly mezi sebou a mnohde museli jezdci hodně přemýšlet, jak v tom klubku nezabloudit. Zbylé tři sekce byly naštěstí trochu stranou a zůstal u nich prostor jak pro frontu, tak pro diváky a hlavně pro bezpečný dojezd a doskok jezdců, což se o prvních pěti říct nedalo.
V elitní kategorii zvítězil Pavel Procházka, kterému letos zatím sezona vychází nad očekávání dobře. Minulý týden získal svou již osmou medaili z deseti účastí na Mistrovství Evropy, podle jeho slov k tomu přispělo to, že ME je na začátku sezony, kdy je ještě plný sil. Nějaké mu ale evidentně zůstaly i do Karlova. Jak ale poznamenal, v některých sekcích byly zařazeny jak pro elitu, tak pro juniory a seniory zbytečně velké seskoky. “Nedivme se potom, že máme na startu jen dva juniory a čtyři seniory, pro mnohé tyto jezdce je prostě červená trať příliš obtížná, ale do modré hobby se jim přeci jen nechce”.
Celkem se do Karlova sjelo 59 závodníků. Nejobsazenější byly tradičně hobby růžová a bílá, zatímco kategorie Přeboru a Mistrovství republiky byly poloprázdné. Pouhé tři závodnice jely v kategorii femine, zapomenuté a červeně fixou dopsané do propozic (Eliška Hříbková se zkušeně nenechala tátou nasměrovat do růžových šipek a zvítězila), šest poussinů (snad se k nim příští rok přidá aspoň polovina letošních růžovek), čtyři benjamini, čtyři minimi, tři senioři, dva junioři a devět elitních jezdců.
Právě tolik závodníků zastupovalo v Karlově i olomoucký klub. Lukáš Janka v juniorech neměl příliš soupeřů, v sekcích do kopce zúročil zařazení posilování fyzičky do tréninku a první místo potěšilo. Tomáš Vepřek v minimech jel první kolo stylem nula/pět, ve druhém si nasbíral stejnou sumu patnácti bodů po bodících a o pouhé dva body tak skončil na “jen” třetím místě za o dva roky staršími soupeři. Pro odpověď, jak jel Kája Šnábl v benjaminech, se stačilo podívat na Rudovu tvář po závodě, bohužel sekce v kamenitém terénu, které vyžadují koncentraci na jízdu od startu až do cíle nejsou tím, co by tak úplně sedělo Karlově povaze a čtvrté místo ze čtyř jezdců je toho důsledkem. Vojta Vepřek moc pochval tentokrát nedostal, naopak několikrát bylo slyšet i velmi hlasité pokárání od trenéra a druhé místo jej (myšleno Milana) vůbec neuspokojilo. Táda Mahr skončil ve stejné kategorii na pátém místě. Výborně zajel Vojta Koblížek rovněž v bílé trati, ale v hobíkách. První místo! U Dana Křepely byl poznat výpadek tréninků za poslední měsíc kvůli nemocem, snad to příště půjde lépe. V růžových hobíkách se mračil Vašík Hrdlička nad čtvrtým místem, po prvním kole byly síly ještě vyrovnané a mezi druhým a čtvrtým byl rozdíl pár bodíků, soupeři se ale k Vášově smůle druhém kole na rozdíl od něj výrazně zlepšili. Filip Ehrmann na desátém místě zajel tři sekce za nuly a mít o pouhý bod méně, mohl být sedmý.
Kompletní výsledky najdete v archivu.