Report: Bystřice

Devadesát závodníků v sobotu, šedesát v neděli, spousta diváků a fantastická atmosféra při finálovém speed trialu – i to patří mezi výsledky trialového víkendu. A přesto, že v sobotu bylo 32° C ve stínu, lze také počasí hodnotit kladně, neboť déšť způsobně počkal až na sobotní noc a nedělní bouřky se Velké Bystřici po čas závodu jako zázrakem vyhýbaly.

 Sobota: MČR v biketrialu

Na třetí soutěž seriálu MČR v biketrialu přijelo osmdesát devět jezdců, což nás samozřejmě potěšilo – na druhé straně nám to trošku narušilo časovou rozvahu stanovenou podle odhadu z loňského roku (průměr 73 jezdců na závod) a poslední soutěže v Karlově (59 jezdců). Kromě skoro kompletní české elity (chyběl jen zraněný Adam Procházka) se na start postavilo také deset jezdců ze Slovenska a jeden z Lotyšska, plno tak bylo i v mládežnických kategoriích.

Někteří prý bohužel neporozuměli značení pomocí očíslovaných šipek a nevěděli, kudy mají v sekci jet. Jiní si naopak pochvalovali, že nejsou omezeni všudypřítomnými páskami, které nedávají jezdci prostor pro hledání vlastní stopy a svobodné rozhodování. V klubu jsme zastánci spíše liberálního přístupu a navíc ani deset klubek pásek nepřinutí ctít pravidla ty, kdo nechtějí. Raději proto ponecháme volnost těm, kdo hrají fér, než kvůli pár výjimkám utáhnout šrouby všem. Značení kontrolních úseků bylo v souladu s tímto naším názorem a těm, kterým nevyhovuje, se tímto omlouváme.

Přesto, že jsme přípravě věnovali poměrně dost času, pár věcí jsme nedomysleli nebo opomenuli. Některé, jako třeba čísla sekcí zapomenutá v boudě, místo aby byla rozmístěna na trati, se daly snadno napravit, jiné si píšeme s vykřičníkem do seznamu “co příště nedělat” – třeba u přechodu přes cestu se budeme příště snažit i přes výše deklarovaný liberalismus vaši svobodu přeci jen více omezit. Co jsme vysloveně podcenili bylo zařazení dvou autovraků do sekce na náměstí. Příliš dlouho jsme už nejezdili přes auta, takže nám nedošlo, jak se zachovají čelní skla po průjezdu několika závodníků. Přestože  u bílého pick-upu bylo možné volit různou stopu, většina jezdců volila místo seskoku stranou právě sjezd přes postupně praskající čelní sklo. Doplatil na to Pepa Táborský, při jehož jízdě sklo povolilo definitivně a následoval nepříjemný pád. Profesionální záchranář (byť v civilním oděvu) u něj byl doslova během několika vteřin, ostatně stejně jako jeho kolega u pádu jiného jezdce v lese – v tomto je přítomnost dvou zdravotníků na závodě neocenitelná. Po ošetření jezdce a improvizované opravě překážky pomocí našroubovaných desek se mohlo na sekci pokračovat a doufáme, že Pepa na olomoucké závody nezanevře. Pro nás je to poučení a okna vytlučeme a zatlučeme preventivně již dopředu.

Celkem na jezdce čekalo šest kontrolních úseků. Dvě malé sekce na náměstí byly hodně technické na přesnost, plné kladin, úzkých přejezdů nebo výjezdů na “dominové” palety. Zbývající čtyři malé tratě byly v lese, ale i v nich bylo dost nepřírodních prvků. K “velkým” úsekům pro žluté a červené tratě byly připojeny i modré, takže i minimáci mohli ukázat nejen, že se nebojí přejezdu nad náhonem, ale i že zvládnou výskok na auto. Pro elitu jsme si vyžádali zvláštní povolení od starosty města a poslali jsme je na betonovou pergolu nad náměstím. Hlavními staviteli sekcí byli Luděk Valenta, Milan Vepřek a Kuba Valenta za vydatné pomoci ostatních rodičů z klubu.

Velký počet jezdců způsobil fronty na sekci číslo 16, na které se jako jediné k malým sekcím přidaly i modré tratě. Zároveň byla sekce náročná, do kopce a dlouhá, takže zde jezdci využívali celý časový limit dvou minut jízdy. Prodloužení času soutěže z 260 na 300 minut ale dalo šanci drtivé většině závodníků dojet včas do cíle, pouze pár závodníků dostalo penalizaci za zpoždění a jen v jednom případě mělo vliv na pořadí.

Na závěr bylo připraveno zpestření v podobě speedtrialu. Přihlásilo se do něj osm jezdců, na sekci nad náhonem proběhla kvalifikace pro finále na paralelní trati. Tam postoupili čtyři závodníci s nejlepším docíleným časem, byť to občas střihli zkratkou. V přímém souboji na rychlost pak zvítězil Vašek Kolář, druhý Martin Kakáč a třetí Matěj Popelka.

Kromě sekcí museli jezdci bojovat i s horkem, bedna plná PET lahví s chlazenou vodou pro závodníky se rychle vyprazdňovala a není divu, že po závodě naskákala část dětí do místní kašny. Jen ostych bránil dospělým učinit totéž,  ale třeba hostesky kávy Jihlavanka k tomu neměly daleko 🙂

Výsledky závodu si můžete přečíst zde. Jezdci, kteří zůstávali do neděle, mohli zůstat u country muziky v amfiteátru nebo posedět společně u sudu v paddocku, zatímco pořadatele čekalo sundání všech šipek, přepáskování tratí a vyznačení nových kontrolních úseků na následující den. Fotky ze soboty jsou v albu na Rajčeti.

Neděle: Cyklotrialové hry mládeže a OPEN trial

V sobotu v noci přišel déšť, který spláchl prach a ochladil vzduch. Ráno už ale bylo zase horké a bez deště. Počet sekcí byl po dohodě snížen ze šesti na pět, na jezdcích byla předchozí den přeci jen už znát únava. Na start Her mládeže v deset dopoledne nastoupilo 42 závodníků, v pravé poledne s k nim přidalo dalších 16 jezdců v OPEN trialu, dohromady tedy necelých šedesát jezdců. Nejen proto měl závod oproti sobotě poklidnější atmosféru.

Tu začalo odpoledne narušovat občasné vzdálené hřmění a černé mraky na obloze, v jednu chvíli dokonce spadlo asi pět kapek deště – díky aplikacím v chytrých telefonech ale jezdci zůstávali klidní, neboť jim meteoradar prozradil, že déšť a kroupy padají všude okolo, jen ne ve Velké Bystřici.

Nedělní výsledky jsou zde. Za zmínku stojí kategorie elite 20, kterou jsme postavili příliš snadnou na to, aby se tam dala odpustit jakákoliv chyba a na Vaška Koláře tak zůstala tentokrát bramborová medaile. Celý závod bezchybně s nulou odjel Samo Hlavatý a zaslouženě zvítězil stejně jako Marek Pochtiol v expertech – mladá krev je holt mladá krev a o těchto dvou v budoucnu určitě ještě uslyšíme. Jak ostatně řekl Samuelův otec: “Po těch sedmi letech ježdění už se na něj dá docela koukat”.

Na Rajčeti najdete fotografie.

Jak dopadli domácí?

Naši domácí jezdci byli díky novým dresům v barvách hlavního sponzora klubu, firmy Staves, k nepřehlédnutí. Čtrnáct jezdců v sobotu, třináct v neděli, pro některé z nich první závod v životě. V sobotu si medaile odvezli Tomáš Vepřek (3. místo minime), Vojta Vepřek (3. místo poussin) a Vojta Koblížek (2. místo hobby bílá). V neděli bral Tomáš Vepřek zlaté kolo v benjaminech a Vojta Vepřek zlaté kolo v poussinech.

Na závěr chci ještě jednou poděkovat všem z olomouckého klubu, kteří se na realizaci dvoudenní akce podíleli. Stavitelům tratí, ať už těm na pozici ideových vůdců nebo těm na pozici hrubé pracovní síly včetně závěrečného úklidu. Holkám, které se staraly o zázemí kempu a o bufet pod Skalkou, o rozhodčí a o ceny pro vítěze. A také těm ostatním, kdo nabídli pomoc s dopravou, půjčením palet a tak dále a tak dále. Pavlovi a Adamovi Procházkovým za super moderování sobotního finále.

Taková tedy byla letošní Bystřice. Jaká bude ta příští? Na to se nás teď neptejte, dejte nám chvíli času na vydechnutí 🙂 Jak se líbila vám, případně co vám nesedlo, můžete napsat do diskuze.