Report: Zimní Olomouc

Těžko hledat lepší důkaz existence zákona schválnosti, než právě pořádání zimních závodů v Olomouci. Ledový vítr, sněhová nadílka, mrazivé počasí a zatažená obloha – tak přesně takové počasí panuje během našich zimních tréninků, kdy si libujeme, jak je nám v hale dobře. Pak ale přijde den závodu, mraky se protrhají, vysvitne slunce a venku před halou je na krátký rukáv. Ano, venku před halou, zatímco uvnitř se drží nastřádaný noční chlad a letos navíc i zmrzlé kaluže pod děravou střechou.

Jinak ale ráno hala uvnitř doslova zářila: žluté pásky kolem tratí napnuté, barevné šipky v brankách očíslované a v bufetu na plotně voněl svařák. Krátce před devátou se objevili první závodníci: parta z polské Ochotnice, chvíli po nich kluci ze Slovenska – a pak i ostatní, co to nemají tak daleko.

V deset hodin odstartovaly první dvě kategorie: promesa a benjamini. V nejmladší promese překvapivě pouhých sedm jezdců, čekali jsme podstatně více. Svou daň si ale vybraly probíhající virózy a také jarní prázdniny v některých okresech. Takže promesa trochu připomínala polský nároďák, vítězem se stal osmiletý Adam Szlaga z Polska. V benjaminech jezdců nastoupilo devět a na nuly zvítězil domácí Vojta Vepřek před Vojtou Hříbkem (ona by se celá tato kategorie mohla přejmenovat na “vojtové”, když se v ní každý druhý jezdec jmenuje Vojta). Mimo pořadí si ve vojtech zazávodil i Tomáš Vepřek, který stále čeká na dodání nového trialového kola pro tuto sezonu a tak zatím jezdí na streetové čtyřiadvacítce – a nebyl na streetu v závodě sám, jak se ještě dočtete.

Druhá vlna startujících nastoupila do tratí ve dvanáct: poussini, minimáci a děvčata. V poussinech se objevila část těch dětí, které nám předtím “chyběly” v promese: na zimním závodě vždy zvědavě koukáme, kdo si už troufne nastoupit do nové sezony ve vyšší kategorii. Poussiny vyhrál Radim Ženatý z Blanska, v minimech si pro vítězství dojel Andrej Galovič z Cykloklubu Rudina a děvčata vyhrála Denisa Pecháčková – pokud se ptáte, kam zmizela Bětka Pečínková, tak vězte, že letos bude závodit s klukama v kategorii minime. Je to to nejlepší, co může v rámci přípravy na obhajobu mistrovského titulu na WYG udělat.

Závěr patří mistrům: a to platilo tentokrát doslova. O čtvrt na tři, s patnáctiminutovým zpožděním oproti propozicím, vyráží na tratě borci v posledních třech kategoriích hobby, expert a jelita. V kategorii jelit, určené pro rodiče a odehrávající se na bílých tratích, se díky obratné diplomacii Aleše Gála, který “nenásilnou” formou přemluvil několik dalších rodičů, předvedlo pět statečných. Jelito tak vyhrál každý, jejich králem se stal Tomáš Mudrych.

Kategorie expert na červených tratích byla nejtěžší, co jsme dokázali v naší hale připravit – přesto prvním dvěma v pořadí nečinila potíže a s čistou nulou ji zajeli jak vítěz Samo Hlavatý z Cykloklubu Rudina, tak časově pomalejší Vasha Kolář z Blanska. Že tratě nebyly zase tak úplně snadné dokazuje celých 17 TB třetího v pořadí Martina Štěpánka a potěšující je v tomto kontextu čtvrté místo domácího Lukáše Janky.

Překvapení čekalo v poslední z kategorií – hobby, kde po boku Eriky Hlavaté a Davida Makropulos Budského objevil se svým streetovým kolem po dvanácti letech na startu trialového závodu Damjan Siriški. Legenda českého freestylu se vrátil zavzpomínat na mladá léta, kdy sbíral první trialové zkušenosti v olomouckém oddíle a to vzpomínání mu šlo docela dobře, jak dokazuje první místo – koneckonců, na pár trénincích už jsme jej v hale potkali. Nakažlivé veselí, které jeho jízdu provázelo (a které doplňovala i druhá veselá skupinka jelit z Veselí nad Moravou) nepokazila ani drobná nehoda, kdy při jednom z pádů dosedl přímo na svůj iPhone ležérně zastrčený v zadní kapse svého stylového outfitu. Ohyb telefonu do pravého úhlu je zjevně funkce, kterou konstruktéři u této verze zatím nemají úplně odladěnou.

A pak najednou je po závodě, ahoj a díky a někdy zase, balíme techniku, zhasínáme světla a když jako poslední zamykám potemnělou halu, padá na člověka trochu stesk, dva týdny příprav, jeden den soutěže a pak konec.

Kompletní výsledky najdete zde, fotogalerii Jirky Štěpánka zde.

Chci poděkovat těm, kdo pomohli s přípravou závodu: Luďkovi, Kubovi, Milanovi a dalším klukům, kteří vymysleli a připravili sekce, Martině za suverénní zvládnutí bufetu, rozhodčím a jejich pomocníkům, protože bez nich závod dělat nejde, a také paní Martině Smětalové, majitelce pevnosti, díky které máme celý tento cirkus kde provozovat.

Za tři týdny vás čeká další soutěž v Prusicích.