Před závody v Kyjově se vtipkovalo na téma bláta, burčáku a brigád. O tom všem by se jistě dala vyprávět spousta historek, ale nemělo by se přitom zapomenout, že hlavní silou Kyjova je stabilní široká základna jezdců. S mládeží tu pracují rádi a dobře a umí to. Proto se není čemu divit, že právě sem v sobotu přijelo tolik dětí na svůj první biketrialový závod. Dvacet tři jezdců v růžové kategorii je slušná sklizeň.
Kyjov mají mnozí spojený s blátem, ale tak trochu neprávem – pršelo tu snad podvakrát nebo potřikrát. Jenže znáte to, jak jednou trochu ukluznete, už vám to nikdo neodpáře. Letos tak bylo možné zaslechnout u sypkých hrabaček v písčité stráni (literárně tyto dvě sekce zpracoval Kóbó Abe v románu Písečná žena) stížnosti, že je svah příliš suchý a sypký. “Vloni se vám to nelíbilo, že je to mokré, letos, že je to suché“, zlobil se Zdenek Antl. Stěžovali bychom si, i kdybyste svah do příště vyasfaltovali 🙂 Protože právě tahle rozmanitost je na zdejším trialparku fajn, v umělých sekcích najdeme všechny biketrialové “standardy” a hrabačky je vhodně doplňují. Letos na jezdce navíc čekaly nové kamenité úseky na rozšířeném pozemku. Sice žádné obří balvany, ale zase to stavitelé vynahradili délkou sekce. A v malé trati i ty malé kameny malé jezdce nemálo potrápily.
Velké zase, jako ostatně každý rok, nejvíc potrápily právě ty pískové pasti. Vlastně nebýt jich, byl by závod pro zkušené diváky celkem nuda. Hop po skružích, skok po pneumatikách, balanc na kladině – to už otrlé publikum neohromí. Takto jsme mohli vidět spoustu napínavých situací, kdy elitní jezdci bojovali o každý decimetr tratě. Rozhodčí to vůbec neměl snadné, rozpoznat, kdy jezdec už leží nebo ještě ne, bylo obtížné. Zvláště povedené “triky” diváci ocenili potleskem – například doskok do cíle plavmo v podání Pavla Procházky. Skrumáž, kdy vzduchem přes pásku letěl Pavel, za ním kolo a do toho pískaly stopky, byla vyhodnocena v jeho prospěch – přední osa byla za páskou včas 🙂
Nejhezčím překvapením závodu byla vysoká účast. Řada klubů, ať už domácí Kyjov, sousední Hodonín nebo třeba Blansko totiž na závod poslala “na zkušenou” své nováčky. Ne, celkový počet jezdců nebyl rekord sezony, na úvodní soutěži na jaře v Brně bylo ještě o jednoho jezdce víc, ale dvacet tři dětí v nejmladších růžových hobíkách a osmnáct v bílých rekordy jsou. Ceny pro vítěze odpovídaly poctivé přípravě, kterou pořadatelé závodu věnovali. Vkusné skleněné trofeje se stanou ozdobou nejedné poličky a díky štědrým sponzorům výherci někdy až nevěřili, že toto jsou skutečně ceny za závod.
Výsledky
V MČR v kategorii elite zvítězil Václav Kolář (10 TB), stříbrný Vojtěch Křiva (27 TB), bronzový Pavel Procházka (28 TB). V juniorech vyhrál Martin Štěpánek (15 TB), druhý Marek Pochtiol (18 TB), třetí Lukáš Janka (21 TB). Celkové výsledky závodu včetně PČR a PČMF najdete zde, pro výsledky závodu Old stars (kde naše dresy také nechyběly!) se budete muset podívat na fb stránky Biketrialu Kyjov.
Z olomouckého klubu se do Kyjova vypravilo jedenáct jezdců, kteří v bílo-zeleno-červených dresech nešli mezi závodníky přehlédnout a tyto barvy nechyběly ani na stupních vítězů. Lukáš Janka v juniorech skončil na výše zmíněném třetím místě a se svými soupeři spokojeně strávil na kolech i zbytek odpoledne. Tomáš Vepřek v minimech zvítězil těsným náskokem jediného bodu. V benjaminech naši tři králové obsadili týlovou pozici, Karel Šnábl šestý, Tomáš Valenta sedmý a Honza Šmiřák osmý – ten nám ale už v neděli spokojeně hlásil, že dopoledne namontoval motor do fichtla a je připravený na říjnový Fechtl cup a nějaké pětky z Kyjova jej vůbec netrápí. V poussinech Vojta Vepřek s úsměvem druhý, Táda Mahr závod nedokončil. Další jezdce jsme měli v bílé hobby: Vojta Koblížek ve druhém kole příliš polevil v úsilí a je z toho až sedmé místo, nicméně druhé v průběžném pořadí stále ještě drží. Hynek Straka čestně vybojoval alespoň jednu sekci a skončil na devátém místě před početnou smečkou “sedmdesátníků”, tedy těch, co skončili s plným počtem bodů. V růžové nevyužil Vašek Hrdlička šance, která se otevřela odchodem “top” jezdců do bílé, a se třemi pětkami se musel spokojit s šestým místem. Filip Ehrmann měl pětky jen dvě, ale k tomu příliš málo nul a vyšlo mu to na desátou pozici.
Mohl bych napsat ještě víc, ale minule mi bylo vytknuto členem sportovní komise, že se v reportech (které jej nezajímají a proto je nečte) příliš věnuji usměvavým bufetářkám, takže letos tuto, byť též velmi zajímavou, část závodu vynechám a tím report z letošního Kyjova končí.
Bonusy
- fotogalerie Saši Šillerové
- fotogalerie kyjovského klubu
- Old Stars závod
- průběžné pořadí po šesti závodech
- video od Lukáše Buriánka
Tak ti nevím Radku, zda děláš dobře. Novinařina v dnešní době je většinou na zakázku a články přizpůsobené. Ale že by komise tak dobře platila, aby jsi nemohl psát o čem chceš, to se mi dobré nezdá. Takže za mě bufet byl výborný, děvčata stále usměvavá, pochutiny skvělé a všem kdo se starají o pohodu jezdců a doprovodů patří za nás velký dík. Protože závody na louce “u suchánků” o rohlíku z domu mají sice své kouzlo, ale poněkud vyčpělé. A když přijdou nedejbože návštěvníci, tak i tenhle komfort možná rozhodne, zda přijdou ještě někdy…
děkujeme…..usměvavé děvčata z bufetu 😀