Seriál MČR v biketrialu se uzavřel tento víkend v Brně na Sport Lifu v pavilonu F. Titul mistra republiky v kategorii elite získal Václav Kolář, v kategorii junior Martin Štěpánek. V Olomouci se musíme spokojit – a spokojeni s nimi jsme velmi! – s celkem čtyřmi stříbrnými medailemi: v juniorech Lukáš Janka, v minimech Tomáš Vepřek, v poussinech Vojta Vepřek a v bílé hobby Vojta Koblížek. Gratulujeme, kluci! Zároveň ale brněnské finále přineslo pár věcí, se kterými člověk příliš spokojený být nemůže.
Fair play po česku
Bohužel jedna z prvních věcí, kterých si při procházení sekcí před závodem nešlo nevšimnout, byly stopy od pneumatik na překážkách. Také čerstvě uštípnuté hrany na výskoku na palety, řetěz otištěný na smůlou vonící borovicové kládě ze Školního lesního podniku Křtiny – to rozhodně není nic, na co by se dobře koukalo. “Třeba jsou ty stopy na betonu ještě z loňska”, ozval se jeden z rodičů v naději, že fair-play není jen prázdná fráze. Výrobní štítky, nalepené standardně na každém prefabrikátu, však uvedeným datem výroby 8/2015 sfoukly naději jako svíčku. Nezbývá, než ocitovat dalšího z přítomných rodičů: “Jen zbabělec trénuje před závodem na postavených sekcích”.
Hop nebo trop
Hlavním prvkem většiny elitních sekcí byly skoky, technické pasáže tentokrát byly v menšině. Od výskoku na 11 palet až po přeskok mezi dvěma více než dva metry vysokými věžemi z betonových studničních skruží na úctyhodnou vzdálenost 300 centimetrů. Otázkou zůstává: proč? Pro diváky tento konkrétní prvek znamenal to, že ze sedmnácti jezdců kategorie elite jich více než polovina před skokem položila kolo a sekci vzdala. Pro jezdce znamenal váhání, zda riskovat zničení kola nebo zranění v případě, že doskok na betonovou hranu nevyjde, jak je potřeba. Že obavy byly na místě, potvrzují dva prasklé rámy kol na této překážce – k úrazu jezdce naštěstí nedošlo.
Podobně ve stylu buď – anebo byl třeba i jinak poměrně snadný výjezd na šikmý černý modul na úvodu sekce s vodopádem. Startovní linie umístěná jen 2 metry před překážkou moc prostoru pro opakovaný rozjezd nedávala, kdo to nedal na první dobrou ze zóny, tak vypadl na první překážce – přitom venku za startovní zónou zůstávalo několik metrů prostoru, kam šel start posunout. Takových míst bez možnosti “odšlápnout” bylo více.
Sobotní závod
Do sobotního závodu na žlutých, červených a modrých tratích nastoupilo 40 jezdců. České závodníky tradičně doplnili slovenští přátelé, návštěva přiletěla i z Velké Británie. Vzhledem k tomu, že prakticky ve všech kategoriích kromě elity bylo o vítězích již rozhodnuto, nastoupili někteří jezdci – jak je na Sport Lifu zvykem – na zkušenou do vyšších kategorií, které je čekají příští rok.
Nejsledovanější všemi byla samozřejmě kategorie elite, protože zde výsledek brněnského závodu rozhodoval o mistru republiky. Adepti byli dva: Martin Kakáč, obhajující titul z loňského roku, a Vašek Kolář, kterému by se titul šampiona skvěle hodil do letošní sbírky titulů mistra světa a Evropy. Dvoubodový rozdíl v průběžném pořadí znamenal jednoduché počty: kdo vyhraje Brno, je mistr. Po prvním kole měl Martin dvě pětky, Vašek jednu pětku a jednu jedničku. Ve druhém kole se Vaškovi jako jedinému ze startovního pole podařilo vyskočit jedenáctiapůlpaletový mrakodrap na sekci číslo 6 a bylo rozhodnuto – sbírku titulů pro letošní rok má kompletní.
V kategorii junior nastoupila silná trojice věkem ještě “minimáků”: Mára Pochtiol, který je mezi juniory už od léta, Adam Kosík, který tuto kategorii s už jistým titulem za minimy v kapse zkusil poprvé a britský host Charlie Rolls, drobný postavou, ale velký svými dovednostmi – obojí se mu hodilo na sekci z pneumatik, které pro jejich měkkost jezdci přejmenovali na “želé” a kromě maličkého Brita se do nich všichni bořili jak do bláta. Tři výše jmenovaní se nakonec podělili i o stupně vítězů v pořadí Rolls, Pochtiol, Kosík. Lukáš Janka tentokrát na medailové ambice rezignoval, svou roli v tom sehrálo i to, že výsledek posledního závodu už jeho umístění v celkovém pořadí nemohl změnit. Naopak složitou partii “o bednu” měl rozehrátou Mára Pochtiol a její výsledek zaskočil i pořadatele, kteří s ním na stupních v celkovém pořadí zjevně nepočítali 🙁
V kategorii minime jsme samozřejmě sledovali Tomáše Vepřka. Vzhledem k tomu, že jeho soupeř Adam Kosík jel juniory, měl Tom vítězství poněkud ulehčené, ale po jeho letošních výkonech si tento krátký oddych plně zaslouží 🙂 Druhý za ním Ondra Krúpčik, třetí Michal Kůřil. Po pádu závod nedokončil Petr Mokrý, nehezky vypadající zásah padajícím kolem do obličeje naštěstí zuby vydržely bez úhony a jak potvrdil rentgen, tak kosti také – jen se musí na nějakou dobu smířit s ukázkovým monoklem pod okem.
Odpoledne navázal závod o Pohár Prefy Brno. Zde se však záměr pořadatelů dostal do kolize s únavou jezdců a nevelkou chutí pouštět se znovu do nebezpečných skoků. Místo 4 elitních jezdců proto nastoupili jen dva (Kolář, Kakáč), doplnění o seniora Tomáše Zedka a minimo/juniory Rollse a Pochtiola. V této věkově a výkonnostně značně nesourodé sestavě elitní tratě nepřipadaly v úvahu a tak se namísto žlutých jelo na červené trati a aby to bylo “jiné”, tak v protisměru. Nutno říct, že už jsme na SportLifu zažili bouřlivější finále.
Ať má report pozitivní konec: pochvalu zaslouží náborová sekce vedle závodiště, kde na půjčení a vyzkoušení biketrialového kola stála prakticky celý den fronta zájemců.
Výsledky závodu
elite: 1. Václav Kolář (7 TB) , 2. Martin Kakáč (15 TB), 3. David Herka (25 TB)
junior: 1. Charlie Rolls (13 TB), 2. Marek Pochtiol (19 TB), 3. Adam Kosík (42 TB)
senior: 1. Tomáš Zedek (11 TB), 2. Tadeáš Kříž (21 TB), 3. Jiří Rössler (23 TB)
minime: 1. Tomáš Vepřek (15 TB), 2. Onřej Krúpčik (33 TB), 3. Michal Kůřil (40 TB)
hobby modrá: 1. Jiří Koloc (24 TB), 2. Michal Havránek (29 TB), 3. Jakub Audy (36 TB)
Celkové výsledky brněnského závodu zde.
Výsledky seriálu 2015
elite: 1. Václav Kolář, 2. Martin Kakáč, 3. Vojtěch Křiva
junior: 1. Martin Štěpánek, 2. Lukáš Janka, 3. Marek Pochtiol
senior: 1. Tomáš Zedek, 2. Tadeáš Kříž, 3. Jiří Rössler
minime: 1. Adam Kosík, 2. Tomáš Vepřek, 3. Ondřej Krúpčik
Celkové výsledky zde.
Ještě jednou k Brnu a nejen to
Dlouho jsem se rozmýšlel zda mám reagovat na článek Sobotní Sport Life: je to správná cesta? I když mne v jednom ze svých příspěvků nazval Martin Hanzal „ člověkem zvenčí“, stále sleduji dění v českém biketrialu. Závodu v Brně jsem se zúčastnil a tak jsem i viděl. Není to jen ostuda Martina Kakáče, ale celé BK, která nemůže tvrdit, že nic nevěděla.
Ano, trať v Brně byla obtížná, ale chceme-li se světem držet krok, nemůže to být jinak. Malé kategorie jsem neviděl, ale tam toto platí dvojnásob. Co se týká Elity byly některé zmiňované překážky až nesmyslné. Ale to bych opakoval, co řekli jiní.
Nemohu však souhlasit s názorem pana Klimka, který uvádí, že „špinavé prádlo se má prát doma“. Možná by se mělo prát doma, ale v tomto případě to nějak nejde. V celém biketrialovém dění se pohybuje už dost dlouho, tak by mohl vědět, že nelze být stále jen hodný. Na problémy je třeba ukazovat a nazývat je správnými jmény. Může mi říci, kde se mají řešit? Zaregistroval už snad, že by někdo z BK vyvolal a hlavně připustil nějaké jednání se zástupci jezdců nebo jejich rodičů, kde by se diskutovalo a hlavně něco řešilo? Všichni vědí kdy a jak často je např. svolávána valná hromada, kam jsou zváni jen ti u kterých se ví , že nebudou dělat problémy. Co je to vlastně za BK, kdy ze tří členů je jeden dlouhodobě mimo republiku, takže vlastně o celé činnosti a dění v roce 2015 rozhodoval jen p.Kakáč a p. Pavlík. Mimochodem i v tomto roce se rozdělovaly peníze a nakupoval určitý materiál. Vždyť poslední zápis z jednání BK je ze dne 28.11. 2014. Proto se nelze divit tomu, že diskutující se snaží prezentovat problémy v rubrice Diskuse. V tomto musím souhlasit s Vaškem K., že dokud se kolem problémů bude chodit jako kolem horké kaše, nic se nezmění. Nebo snad jsou všichni spokojeni?
Trápí mne však ještě jiný problém a tím je jednání BK. Jak všichni vědí v kategorii Junior v letošním roce v brněnském závodě zvítězil Marek Pochtiol a toto vítězství ho shodou okolností posunulo v celkovém hodnocení na třetí místo. To zjevně překvapilo i pořadatele, protože Marek dostal při vyhlášení diplom, který byl připraven pro Míšu Pavlíka. Sice je mi záhadou proč byly napsány s předstihem, chápu, že možná z technických důvodů. Nepochopím však to, proč byl na třetí místo předurčen Míša / nic proti němu/ , který neměl a jestli ano, tak minimální šanci na toto umístění. Lépe na tom byl Erik Jandásek, ale s ním se jaksi v daném okamžiku asi vůbec nepočítalo. To jen na vysvětlenou. Ve spojitosti s tímto mi jde o něco jiného.
Při dekorování p. Kakáč Markovi „špitl“, že došlo k nedorozumění a správný diplom mu komise pošle dodatečně. A zde je ten zakopaný pes. Jelikož po závodě je již více než 14.dní a Marek dosud nic neobdržel, rozhodl jsem se k napsání tohoto článku. Nejde nám o žádný diplom/ co si budeme nalhávat, je to přece jen kus papíru/, ale jde o princip.
Každoročně jezdci dostávají informace ke kterému datu jsou povinni zaplatit licenci, dokdy musí odeslat potvrzení o lékařské prohlídce, kdy mají odevzdat zapůjčené reprezentační dresy, kdy musí podepsat statut reprezentanta. Proč, ale toto platí jen pro jezdce a stejná pravidla neplatí i pro BK. Když něco slíbím, tak to i dodržím. Je to takový problém chovat se férově? Co si má myslet ten mladý člověk. S bordelem, křivárnami a podvody se v životě jistě setká. Jedině, že by to byla příprava do života.
Jinak přeji všem jezdcům pevnou vůli při nezáživných zimních trénincích, rodičům pevné nervy a trpělivost. Ono to rychle uteče a bude tady nová sezona, kdy se určitě zase všichni setkáme. Mějte se hezky
Jaroslav Pochtiol
ad “cukr a bič” – Proto jsem také článek ukončil upřímně myšlenou pochvalou za náborovou sekci a druhá polovina reportu z dvoudenního SportLifu (Růžové naděje) byla ponechána zcela cukrkandlová.
ad “netaktní vyjádření” – Na letošním MS získali medaile čtyři čeští závodníci – Karel Brambora, Iva Antlová, Tomáš Vepřek a Vašek Kolář. To, že na webových stránkách českého biketrialu (na které jsou směřováni i noví zájemci o tento sport) dodnes chybí nejen výsledky MS, ale také jakákoliv zmínka o tom, jak celá česká reprezentace dopadla, zase připadá velmi netaktní mě. A protože Tomáš je členem našeho klubu, považuji za přirozené, že se jako předseda proti takovémuto přístupu ohradím.
p.s. Ode dneška už výsledky z Odeny na biketrial.cz jsou.
Ahoj Radku,
myslím, že osobní setkání bude tou nejlepší cestou k vysvětlení si vzájemných pohledů na věci kolem biketrialu. A proto bude rozumné tuto debatu ukončit.
Jedna věta pochvaly nevymaže dojem z celého článku a rozumím kritice ohledně MS. I já jsem marně hledal výsledky a hodnocení. Ale proč ta osobní invektiva v tom vyjádření? Snad mi to vysvětlíš při našem setkání.
S pozdravem Roman
Ahoj Míro,
kritika je velmi snadná a proto jde lidem tak lehce. Jsem přesvědčen, že korektní články mají být vyvážené. Něco jako cukr a bič. Myslím si, že tento článek a článek na stránkách UAMK nejsou náhodné. Mimochodem pan redaktor nemá ani tušení o práci a činnosti lidí kolem biketrialu. O pravidlech se raději zmiňovat nebudu. Zjevně tedy publikoval jen subjektivní pocity lidí, které ” náhodou” potkal. Nebo to nebyla náhoda?
Pokud nebyly překážky podle pravidel, bylo potřeba na danou situaci upozornit a neprodleně tento problém vyřešit ve prospěch a bezpečnost závodníků.
Vyjádření Radka v článku UAMK bylo přinejmenším netaktní.
Bohužel cítím ( a nejsem sám ) z celého dění něco víc, než věcnou a konstruktivní kritiku. Rozhodně jsem ani náznakem nehodnotil Radkovu práci s mládeží a ani to, co dělá pro biketrial.
Ps: špinavé prádlo se pere doma, ne na veřejnosti.
S pozdravem Roman
Dobrý den pane Klimek,
bohužel to špinavé prádlo musí jít na veřejnost, jinak se nikdy nic nezmění k lepšímu a bude se chodit jen kolem horké kaše. Já respektuji a moc dobře vím kolik je práce uspořádat závod na veletrhu Sportlife. Také vím, že upadá celkově celý veletrh. Nicméně je pravda, že letošní biketrial na Sportlife nebyl zrovna pro lidi moc zajímavý.
Špatná atmosféra mezi jezdci od začátku závodu, kde byly všude stopy od pneumatik. Já se byl na sekce podívat už v pátek, jelikož jsem měl ve vedlejším pavilonu exhibici a dělal jsem reklamu našemu sportu, kde jsem zval lidi na sobotní a nedělní závod. Když jsem se šel podívat na sekce den před závodem, “nečekaně” jsem tam potkal Martina Kakáče s kolem. V sekci jsem ho neviděl, ale skoro v každé sekci jsem našel stopy. Tím, že rozhodoval poslední závod o mistrovi ČR mezi mnou a právě Martinem mi ani náhodou nebylo příjemné, a proto si myslím, že tohle mělo jít na veřejnost. Jak se mi má potom závodit, když tohle vidím?? Některé sekce byly hezké a za to pořadatelům děkuji, ale v některých byly zbytečné nesmysly. Těžká sekce se dá udělat technikou a když se jde do velkých výšek, tak by to nemělo být maximum každého jezdce. Npař. dlouhým přeskokem ve dvou metrech z betonu na beton, kde jezdci ničí kola a většina startovního pole do toho ani nejde. To je pro diváky zajímavé?? To samé výskok na necelých 12palet. Kdo to mohl dát, když dva roky zpět jsem to vyskočil jen já, David a Martin?? Diváci se na téhle sekci dívali, jak se nikdo nedostal do cíle. V životě jsem nenosil chrániče holení, ale zde jsem si na tuhle sekci půjčoval chránič, jelikož mi to přišlo nebezpečné. Teď nechci aby to vyznělo nějak namyšleně, ale nejsmutnější je, že tohle píšu já letošní mistr světa v Elite, ale co na to ostatní jezdci ČeskoSlovenského závodního pole?? Akorát nadávali a atmosféra byla špatná.
Volal mi i pan Pavlík člen komise, který byl u stavění sekcí. Závod jako takový jsem mu pochválil stejně tak i Kutnou Horu a potvrdilo se mi, že za těmi nesmysli v sekcích opravdu nebyl nikdo jiný než ten, co semnou právě bojoval o titul mistra ČR a sekce si stavěl na sebe. Za mě smutné a trapné, tak jak jsem řekl i v České televizi. Tohle není Fairplay a z takového vítězství nemůže mít člověk přeci ani radost. Naštěstí se mi podařilo, i tak celkem s náskokem vyhrát, ale co kdyby ne?? Psalo by se o tom v novinách, bylo by to v TV a pro mě by to byla vizitka velice špatná, protože by to vypadalo, že se vymlouvám, že si ty sekce zkoušel.
Mimochodem pan redaktor z ÚAMK má velký přehled z toho, co se děje v Biketrialu. Ohledně tohoto konkrétního článku volal asi 15-20ti lidem z celého Biketrialu a ověřil si, aby nepsal nepravdivé informace. To, že píše o Biketrialu články na ÚAMK jsem domluvil na začátku roku já, když jsem byl osobně v Praze na ÚAMK a měl tam schůzku. Po každém závodu obvolává spoustu jezdců, funkcionářů a lidí, co se okolo bikertrialu a cyklotrialu motá, aby měl informace a během té sezóny si udělal obrázek.
To, že do dnes není na http://www.biketrial.cz oficiálním webu českého biketrialu, že Česká republika získala dva tituly mistrů světa v kategorii Benjamin a nejprestižnější kategorii Elite, tak to je opravdu smutné a pán Janka má v tomhle naprostou pravdu. Chtěl bych mu i panu Pecháčkovi moc poděkovat za banner, který si připravili na vyhlášení na Sportlife, kde bylo Hoši děkujem!! Moc mě to potěšilo!
Nechci ani náhodou pane Klimek, aby jste to bral nějak zle, ale jen Vám chci trošku otevřít oči 🙂
S pozdravem,
Vašek Kolář
Dobrý den Vašku,
není potřeba mi otevírat oči. Velmi pečlivě sleduji dění kolem biketrialu a myslím, že jsem docela v obraze. V minulosti jsem své výtky k určitým věcem řešil, ale tam kam to patří (např. sportovní centra). Nemám zájem biketrial poškozovat, ale problémy řešit, a tak se držím již jednou zmiňovaného rčení. Prostě špinavé prádlo se pere doma.
A co se týká čestnosti ve sportu. Co nato odepsat?
Za pozornost snad stojí 21 minuta vloženého odkazu. Mimochodem daný jezdec se k porušení pravidel nepřiznal.
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10110938667-cyklistika/313297374000012-ms-biketrial/
Roman Klimek
Dobrý den pane Klimku,
odkazujete tu na mou přejetou pásku do cíle, kterou jsem si v danou chvíli ani neuvědomil. Rozhodčí neřekl ani půl slova, cílová páska byla natažená za kamenem a zjistli jsem, že tuhle chybu udělali další tři jezdci.
A že se anulovala sekce v přírodě, kterou jsem jako jediný projel za nula trestných bodů a u nás doma vyhrál kvůli tomuhle španělský jezdec, tak to zase nepřišlo normální a čestné celému Blansku a několika jezdcům ze světa.
To co se stalo na sportlifu je uplně jiná písnička a děje se to dost často, proto bylo potřeba to dát na veřejnost. Ať to všichni vidí jaké neférové věci se tu dějí.
S pozdravem,
Vašek Kolář
Ahoj Romane . Radek to napsal jako první , ale zkus se nad tím ještě jednou zamyslet sám a přečti si co k tomu říkají další. Třeba v tomto článku redaktora ÚAMK, který vyzpovídal účastníky sobotního závodu. Možná by pak stálo za to se Radkovi omluvit. Rád totiž píše pravdu a dělá toho pro biketrial a pro mládež neskutečné množství . Zdraví Míra.
http://www.uamk.cz/informace-pro-motoristy/zpravodaj/motoristicky-sport/item/4047-druh%C3%BD-je-m%C3%A1lo
Díky za komentář, jsem rád, že se najdou lidé ochotní své názory prezentovat veřejně. Nemyslím si ale, že by můj příspěvek byl bulvární. Konstatování, že na překážkách byly stopy po ježdění není spekulace, ale fakt, který viděla řada lidí. A nadále si také nemyslím, že je nutné zařazovat do sekce třímetrové přeskoky, protože divák bude stejně užaslý i ze skoku kratšího a jezdci si závod lépe užijí. Samozřejmě jsem mohl v článku vyzdvihnout nepopiratelně náročnou práci s přípravou sekcí, přínos SportLifu pro prezentaci našeho sportu a tak dále, ale bohužel v úvodu zmíněné skutečnosti pro mne převážily a mají na svědomí, že jsem v sobotu odjížděl z Výstaviště méně spokojený, než v minulých letech, což se zjevně otisklo i do celkově negativního vyznění reportu. Na SportLifu bylo sto závodníků a na závod tak existuje sto různých pohledů – můj je jen jedním z nich. S chutí si poslechnu nebo přečtu také pohledy druhých a stále platí, že každému nabízíme prostor k vyjádření jak na tomto webu, tak v Biketrialové Revue. Ještě jednou děkuji za tvou reakci. Radek
Tak nevím,
po přečtení článku mám pocit, že bulvár vládne i v biketrialu. Žádná podložená fakta, samá spekulace a pokud možno samá negativa. Sám se proto ptám. Jde opravdu o biketrial? Nezlob se, ale tento článek je jako ” drbárna ” na tržišti. Roman
Vážení přátelé,
opravte mne jestli se pletu, ale myslím, že trial by se měl jezdit a stavět podle pravidel a řádů… Včetně odstavce č. 17 .
Radim Kolář.
P.S. Jinak snahu všech stavitelů chválím a oceňuji 🙂
Pán Klimek, Váš pohľad na vec má jeden závažný nedostatok: Ak by sa v danom prípade jednalo len o biketrialový bulvár, drbárnu na tržišti a pod., Martin alebo Radim by sa k veci vyjadrili a “bezdôvodné” osočovanie by uviedli na pravú mieru, resp. by uviedli by svoje protiargumenty. Priestoru na internete a času na to mali viac než dosť. Ak sa tak nestalo, vlastne nepriamo priznali, že Martin skutočne postupoval v rozpore s fair play. Toľko k minulosti. A čo to predznamenáva do budúcnosti? Že by v roku 2016 došlo na prorocké slová pána pokladníka BIU o tom, že ak chceš mať majstra sveta v BIU, musíš závod MS zorganizovať sám? V preklade: že by aj vďaka takýmto unfair praktikám pri organizovaní MS pod vedením otca Radima konečne syn Martin získal vytúžený titul majstra sveta v kategórii Senior 20?
Sorry, vyššie som zabudol uviesť autorstvo. Takže: Miroslav Kolárik st.