Nedělní Sport Life: růžové naděje

Stejně důležitá jako elitní jezdci, sbírající úspěchy na světových závodech, je pro biketrial armáda mládeže, dětí a potěru. O některých z nich určitě v budoucnu uslyšíme i v cizích jazycích, pro jiné zůstane biketrial jen krátkou kapitolou z dětství – dnes si ale všichni bez rozdílu zaslouží naši pozornost. V neděli patřily sekce na Sport Lifu právě jim.

Již několikrát mě někteří nejmenovaní členové žádali, abych v našem klubu omezil demokracii a zavedl tvrdou diktaturu. A protože se snažím naslouchat přáním členů, respektive v dobách demokracie jsem jim naslouchal, pověřil jsem tentokrát zpracováním reportu ze závodu jednu ze svých poddaných.

Jitčin pohled

Je krásné podzimní ráno a rodinka Hrdličkova vyjíždí směr Brno. Kousek před Vyškovem míjíme plnou Valentovic Toyotu a jelikož máme ještě menší povinnost před závodem, přidáváme a ztrácíme je ve zpětném zrcátku. Sluníčko začíná vykukovat a vypadá to na krásný den a myslím si, že dnešní závod by klidně mohl být i venku i přesto, že je už listopad.

Přijíždíme k bráně výstaviště, dostáváme lístek za okno a posléze parkujeme u pavilonu F. Sluníčko už opravdu krásně svítí a my s připraveným kolem vcházíme do pavilonu. Tam už to žije. Plno lidí, závodníků, doprovodů, rodinných příslušníků, hudba na plné „koule“ – no ještě, že jsem tu naši berušku nechala doma, asi bych ji tady ztratila. Registrujeme našeho jezdce a s tatínkem si jdou projít sekce. Já vidím naše děvčata – maminky – sedět ve VIP zoně a přisedám k nim na kafíčko. Po chvíli, jelikož máme ještě hoďku času, se jdeme kouknout do vedlejšího pavilonu. Hned u vchodu nás odchytává prodejce helem, a co myslíte? Po chvíli odchází Váša s novou helmou a se slibem, že dnešní závod musí zvládnout.

V 11 hod se rozjíždí závod. Já si v klídku a s čistou hlavou procházím sekce, koukám po Vášovi a najednou na mě mává Libor. Přicházím k němu a: „Volal Radek, že máš udělat report z dnešního závodu.“ „Já? Proč, to nezvládnu, co jsem komu udělala!“ Po chvilce si ale říkám, že to nějak dám, půjčuji si od Marti právě zakoupenou propisku a rozhlížím se kolem sebe. A najednou vidím závod jinýma očima. Prohlížím si jezdce, rodiče, rozhodčí.

Přicházím k Luďovi a ptám se: „Tak jak to jde?“ A Luďa s jeho typickým úsměvem odpovídá: „První kolo jsem se raději nedíval a ono to nějak dopadlo.“ Na vedle stojící Pavče vidím, jak se děsí těch výšek a když Honzík (Šmiřák) po uklouznutí z překážky přijíždí ke mně, slyším jen „AU“. Na další sekci vidím Vojtíka Vepřka, který s velikou podporou rodičů a kamarádů zajíždí překážky bez chybiček. Tom mu dělá bratrskou podporu na koloběžce, ale i přes to, že dnes svůj závod nejede, má na sobě olomoucký dres. Přecházím k další sekci a zrovna si ji s úsměvem zajíždí Kája (Šnábl). Ruda přihlíží, vždy se jen se svým úsměvem otočí do VIP zony na Danku a smějí se všichni. Vidím i Vojtíka (Koblížka) s Jardou, kteří se s kamennou tváří soustředí. Potkávám znovu Valenty a Tom se usmívá, mamka se usmívá, Luďa se usmívá a prý hlavně aby nebyl stres a dítě v klidu. No a nakonec Hrdličci. Mamka měla hlavní úkol ulovit podpisy dvou mistrů světa na novou helmu, což se jí podařilo. A Váša (Hrdlička)? Byly i slzičky, i když nejhorší byl 1 trestný bod, jenže i ten dnes rozhodoval.

Myslím, že den se povedl, nevím tedy, jak report, ale buďte ke mně prosím shovívaví, je to přece jen moje prvňátko.

Pohled diktátora

Vždycky mě zajímá pohled druhých lidí na závody, bývá to zajímavé srovnání. Moc se mi proto líbí Jitčin postřeh, že v roli reportérky najednou vidí závod zcela jinýma očima. Získat nadhled a vidět při závodě víc než jen svého potomka je důležité – a nemusí jít jen o ty nejmenší kategorie. Přesto se nemůžu ubránit pochybám: že Jarda sleduje závod s kamennou tváří mě nepřekvapuje. Že se Luděk při závodě pousmál bych byl ještě ochoten připustit. Ale že se usmíval i Ruda?? To je podezřelé. Nejedná se snad o nějakou počínající revoltu či vzpouru, která vypukla v klubu během mé jednodenní nepřítomnosti?

Výsledky hobíků

Každopádně v mnoha věcech má Jitka pravdu. V kategorii hobby růžová rozhodovaly body i vteřiny, vítězkou se stala Štěpánka Mudrychová s nulou na kontě, druhý Radim Ženatý též s nulou, ale o minutu pomalejší. Třetí Radim Ilek. Náš Vašík Hrdlička přivezl pouhopouhé tři trestné body, ale ty na těchto až příliš lehkých tratích znamenaly sedmé místo. Ještě více na ně doplatil třeba kyjovský Tomáš Kolofík, kterého jediný pětka ve druhém kole odsunula z prvního na desáté místo z 23 startujících.

Soustředění Jardy s Vojtou Koblížkem se vyplatilo, v tomto případě tři trestné body znamenaly vítězství před Ondrou Kmentou (4 TB) a Reném Vymětalem (5 TB), dvacet bodů do celkového hodnocení a výsledné druhé místo v kategorii hobby bílá Poháru ČMF 2015. Skvělé, Vojto!

V zelené hobby v Brně zvítězil Lukáš Buriánek a při rovnosti bodů mu lepší výsledek v posledním závodě pomohl i k celkovému prvenství v této kategorii – milý dárek k Lukášově oslavě třiceti let na biketrialovém kole. Druhý v Brně Jan Bajko, třetí na nuly Bětka Pečínková.

Výsledky Přeboru ČR

Vraťme se z hobíků zpět do Přeboru České republiky. V benjaminech z našeho “teroristického tria” (pro nově příchozí vysvětluji, že označení si vysloužili před lety na hamerském kempu od trenérů) nejlépe zajel pátý Tomáš Valenta, takže je vidět, že tréninky se vyplatí!, těsně za ním Kája Šnábl a na Honzu Šmiřáka zbylo deváté místo. Na opačném konci výsledkové listiny jsou Andrej Galovič (první), Kryštof Hanzal (druhý) a Dominik Sabáček (třetí).

V poussinech proběhlo další kolo věčného souboje mezi dvěma Vojtěchy. Vojta Hříbek zvládl celý závod za nula a již posedmé vyhrál. Vojta Vepřek dojel se dvěma bodíky a již posedmé byl druhý. Na stupních vítězů se k nim připojil Marek Nagy – a já se těším, až se tahle trojka potká na dalších závodech. V celkovém pořadí zaujali oba jmenovaní Vojtové stejné pořadí jako na posledním závodě, takže si doma u Vepřků nemusejí navzájem své stříbrné medaile závidět 🙂

Poslední kategorií, která se v Brně jela, byla dívčí kategorie femine. Zatímco ve výsledcích finálového závodu na bedně stály v pořadí od nejlepší Denisa Pecháčková, Eliška Hříbková a Iva Antlová, tak na stejné bedně za vyhlášení celé sezony stála nejvýše Eliška, pod ní Iva a pak Denisa.

Výsledky jak brněnského závodu, tak celkové (převzaté z oficiálních webových stránek) najdete v archivu.